piatok 13. mája 2011

Marxismus je liberalismus

MICHAEL HAUSER | Denik Referendum
Marx dospěl od liberalismu k marxismu tak, že z liberalismu vyvodil poslední důsledky a zaměřil se na kapitalismus, který sice vytváří prostor svobody, ale zároveň jej omezuje. Marxismus vzniká tím, že liberál začne brát liberalismus vážně.

Není tak zcela nemožné, že někteří liberálové překročí jistou hranici, a začnou se přibližovat marxismu, aniž to tak musejí nazývat. Je to vidět např. na pirátské straně. Ta se nehlásí ani k levici, ani k pravici a pouze usiluje o co největší svobodu na internetu a otevřený přístup k informacím. To je požadavek liberalismu. Ale jsou tu překážky. Jednak to, že se vlády snaží internet kontrolovat, a jednak autorská práva, tj. soukromé vlastnictví určitých informací. Piráti říkají, že „ochrana autorských práv“ je termínem propagandy zábavního průmyslu, a ve skutečnosti se jedná o kopírovací monopol. Proto se tato práva mají zrušit, nebo aspoň výrazně zkrátit.

S čím se tu setkáváme? Je tu komunikační a informační prostředek, internet, který vytváří klasický rozpor, popsaný Marxem, rozpor mezi produkčními prostředky a formou vlastnictví. Pro piráty je internet jako moře, je svobodný a patří všem, ale je spoutáván zastaralou formou vlastnictví. Jeho potenciál je podvázán. Proto se vynořuje požadavek, aby se změnila forma vlastnictví. Vše, co je na internetu, by mělo být veřejné, či jak říká Hardt a Negri, v obecném vlastnictví (commons), tak jako je vzduch.

Jasně se tu rýsuje vztah mezi liberalismem a marxismem. Vzneseme požadavek svobody, ale jakmile narazíme na určité překážky, spojíme svobodu s odstraněním těchto překážek. Jak z internetu učinit svobodné médium, jestliže v něm působí soukromé vlastnictví? Pirátům ani marxistům nejde o to, že soukromé vlastnictví je špatné jako takové. Pouze v něm spatřují překážku, která brání tomu, aby se uvolnil určitý potenciál.

Piráti právě svým odpoutáním od tradiční pravice i levice ukazují na to, jak se v dnešních podmínkách může marxismus vrátit. Děje se to tak řečeno anonymně, bez použití marxistických pojmů. Nejprve se pohybujeme v určitém médiu nebo třeba v prostředí nadnárodní firmy. Postupně si uvědomujeme, že tu je něco špatně. Snažíme se to pojmenovat, a sami od sebe si to popíšeme tak, že to připomíná marxismus. A pokud náhodou o marxismu něco tušíme, řekneme si: vždyť já jsem marxista, jenom jsem to nevěděl. Nebo jsem nevěděl, co marxismus je.

Cestu od liberalismu k marxismu nepředvedl nikdo lépe než sám Marx. Ten začínal jako radikální liberál. Např. v roce 1842 napsal do Rheinische Zeitung článek „Debaty o svobodném tisku“, který jako by už předem kritizoval cenzuru v režimech, které se k Marxovi hlásily. Je vidět, že dějiny jsou pitvornější, než si kdo představuje. Marx tam říká, že cenzurovaný tisk způsobuje dvě neřesti. Jednak neřest, která je pro něj neřestí nejvyššího stupně – pokrytectví. A pak neřest, jíž je občanská pasivita. Jestliže vládne cenzura, která samozřejmě nemusí být jen cenzurou uzákoněnou, vláda ví, že slyší jen svůj hlas, ale namlouvá si, že slyší hlas veřejnosti. Veřejnost pak propadá beznaději a odvrací se od politického života. Mění se v „tlupu lidí žijících soukromými zájmy“.

Omezování svobody slova má ještě jeden následek: narušuje samotný zákon. Marx říká: když musí veřejnost považovat svobodu názorů za nezákonnou, zvyká si pokládat to, co je nezákonné, za projev svobody. Jinými slovy, Marx je liberál tím, že podle něho svobodu slova musí ctít každý režim, který nechce skončit v propadlišti dějin.

Ale ve stejné době už načrtává nový přístup. V polemice s Rugem (1843) píše, že „nechceme svět dogmaticky anticipovat, chceme teprve kritikou starého světa najít nový… Myslím bezohlednou kritiku všeho existujícího, která se nebojí svých výsledků ani konfliktů s mocnými tohoto světa… Vyvodíme světu nové principy z jeho vlastních principů“.

A tady máme základní myšlenku marxismu. Ne konstruovat nějaké utopie, nýbrž, jak to Marx básnicky vyjádřil, „zahrát světu jeho vlastní melodii“. Ukázat, že sám kapitalismus vytváří zárodky komunismu.

Jakže tedy Marx dospěl od liberalismu k marxismu? Tak, že z liberalismu vyvodil poslední důsledky a zaměřil se na kapitalismus, který sice vytváří prostor svobody, ale zároveň jej omezuje. Marxismus vzniká tím, že liberál začne brát liberalismus vážně. Konzervativci mají pravdu, když o levicových liberálech říkají, že jsou to zakuklení marxisté.

Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára